• Komentáre:  
     

    Helena Vondráčková – A ty se ptáš co já (1980)

    To už bude rok,
    cos mi z vlaku mával.
    A teď najednou,
    krůček přede mnou.
    Trochu vázne hlas,
    to se někdy stává.
    Taky hned co říct,
    slova, jen nic víc.

    A ty se ptáš co já,
    jsem zdráva, jak se mám.
    No žijem jak se dá,
    znáš to přece sám.

    Táhlo tě to sem,
    další z řádky frází.
    Ač vzdálen na sta mil,
    vlastně jsi tu byl.
    Párkrát také psals,
    jak ti hrozně scházím,
    brzy však jak vím,
    smířil ses i s tím.

    A ty se ptáš co já,
    a jak mi mělo být.
    Když ten kdo zůstat má,
    ráčil odejít.
    To člověk nechce spát
    a jíst mu nechutná,
    Den po dni tisíckrát,
    ptá se a co já.

    Co ty o tom víš,
    jak rok zvolna míjí.
    Jak se dlouží stín,
    svátky bez hostin.
    Co ty víš a znáš,
    jak se hořkost vpíjí.
    Do čtyř holých zdí,
    když se připozdí.

    A ty se ptáš co já,
    jak jen se neusmát.
    Je pozdě jak se zdá,
    tenkrát ses měl ptát.
    Jak rozumět ti mám,
    jak chápat slova tvá?
    Snad taky byl jsi sám
    a ty se ptáš, co já.

    Už to bude rok,
    tak tě tedy vítám.
    Vidět si mně chtěl
    a teď zas, abys jel.
    Já tě nezvu dál,
    co když někdo spí tam,
    někdo, co já vím,
    možná i tvůj syn.
    Tak se měj.

    A ty se ptáš co já…
    A ty se ptáš co já…

    Autor Textu:Repetacik.sk
    Zdroj Videa:YouTube
    Obrázky:Screenshoty z videa