Tam Aminěkde v dálce oheň kvet’, a Gtak jsem k němu Amijel,
jen tak s chlapama Gposedět jsem Fzrovna tenkrát chEtěl,
ten Amistařík s tváří Gvrásčitou Fjak dubovej Ekmen
Amivyprávěl pověst letitou o Gstřelci jménem AmiShane.
®: GByl to AmiShane, Gbyl to AmiShane.
Je v kraji klid, však bejval čas, kdy Reed tu s bandou vlád’,
všem při tom jménu běhal mráz a nikdo nemoh’ spát,
Reed zabíjel a všechno bral, všechno včetně žen,
a strašlivě se začal smát, když slyšel jméno Shane.
®:
Shane, to je zlý svědomí lumpů jako Reed,
i když je člověk jako my, tak líp se umí bít,
a pak nám pastor vyjevil, že měl dnes živej sen,
a den nato se objevil střelec jménem Shane.
®:
Měl tváře prachem šedivý a oči jako len,
měl divný jméno mazlivý, on jmenoval se Shane,
my všichni na něj koukali, co se bude dít,
pak jména svý jsme říkali, a on dal koni pít.
®:
Měl šaty z módy vyšlý snad, v tom se nevyznám,
a unavenej na zem pad’ k žlutejm diviznám,
a pak se zdvih’, řek’:”Už jsem fit,” jen trochu přitom zív’,
a řek’ nám, že jde vyčistit ten Augiášův chlív.
®:
A v saloonu tou dobou Reed se svojí bandou byl,
ten Reed by jistě přestal pít, kdyby vytušil,
že dostane ho pistolník s očima jako len,
štíhlej jako řeholník, muž toho jména Shane.
®:
Shane bouchačku si spustil níž, než do saloonu vlez’,
a my nad ním dělali kříž, vidím to jako dnes,
a pak jsme jenom slyšeli šest poctivejch ran,
a tím, že rány zazněly, zhas’ celej Reedův klan.
®:
Shane vyšel ven, měl pevnej krok a řek’:”Je hotovo,”
však rudá krev mu barví bok, on měl v něm olovo,
pak řek’, že je čas odejít, v očích měl chladnej cejn,
a v saloonu byl mrtvej klid, on jmenoval se Shane.
®:
Ten večer rosou zastudil a na kůži sed’ chlad,
i já, ač jsem se nenudil, jsem řek’, že půjdu spát,
my dali jsme si po loku, stařík spí už svůj sen,
jen já mám jizvu na boku a mý jméno je Shane.
®:
