Text k pesničke:
Úsměv a téměř plaché gesto –
pojď, jen pojď dál!
Napůl dveře jsi otevřel a řek:
“pojď, překroč práh,
to je mé království”.
A já věděla jsem, že dostaví se
částečné zatmění srdce.
Krok dělil nás, jeden krok
dálkou svou
a ta dálka byla v nás,
co ji lehkomyslně láskou zvou.
A to spíše bude tím,
že u každého dostaví se
částečné zatmění srdce, vzápětí.
Ani pět slavných astronomů
nemá na ten úkaz názor jednotný.
A známý chirurg cestou domů
podotknul jen dejme tomu…
Každý má v sobě vlastní vesmír,
svůj hvězdný prach,
něžnou mlhovinu snů,
slunce svit na víčkách – znamení milenců.
A někdy méně, někdy více
má i své zatmění srdce.
Krok dělil nás, jeden krok
dálkou svou
A ta dálka byla v nás,
co ji lehkomyslně láskou zvou.
A to spíše bude tím,
že u každého dostaví se
částečné zatmění srdce, vzápětí.
Ani pět slavných astronomů
nemá na ten úkaz názor jednotný.
A známý chirurg cestou domů
podotknul jen dejme tomu…
Že u každého dostaví se
částečné zatmění srdce.
Jenže u mě dostaví se
úplné zatmění srdce… héj
